Ranní mlhou se tu nosí
osamělý frajer losí.
Voda sladká jako med
oranžovou barvou listí,
studená jak první led,
odrážela obraz čistý.
Teď se pod kopyty čeří.
To jak los si kroky měří,
pečlivě si drží směr,
kráčí pořád na sever,
kupředu se dívá zpříma.
Ve vzduchu je cítit zima.

Read More →

Bez klobouku bos,
máchá se tu los.
Na hlavě má lopaty,
co jsou něžně chlupatý.
Cáká z něho voda…
a tím končí óda.

Zdroj fota