Labutí koncoroční

Posted on by

5[1]

Na konci, když labuť zpívá
oka mžiků jen pár zbývá
ke konci i k začátku.
Ve svém bílém kabátku
zahalená krajina,
zmrzlá vodní hladina,
ticho pod bodem mrazu.
Jediným mementem času
je zvuk labutích křídel.
Oznamují to, co přijde.

Ptačí tandem letí vpřed,
očekává roků střet.
Čtyři křídla, dvoje oči,
spolu silní, snáze vkročí
do zítřka, co neznámý
bude taky před námi.

Read More →

Vánoční davová

Posted on by

2048[1]

Ne vždycky je tlačenice
výhra nebo zisků více.
Když chceš splynout a hrát dav,
lidí, ptáků nebo krav
nebude to žádná věda:
tvojí značkou bude hnědá.
Přijmi strach a nebuď jiný
jinak tě dav za tvé činy
vyzobákuje ven z hejna.
Že prý nemáš barvu lejna…

Budiž tedy odpuštěno
těm, co svoje ústa pěnou,
záští a vztekem si sviní.
Neboť nevědí, co činí.

Není třeba tlačenice, stačí spokojit se s “málem”.
Mezi hnědými je pestrobarevný vždy králem.

Read More →

Psí vánoční

Posted on by

2048[1]

Vánoce se vážně blíží.
Psy domácí nejvíc tíží
jestli bývá v cukroví
taky řízek libový.

Na večeři není chyba
když se najde navíc ryba.
Předtím není proč se postit,
pokud budou aspoň kosti.

Když se krájí jablíčka,
hledá se v nich hvězdička.
Jaká by to byla krása
místo hvězdy mít kus masa!

A nejhezčí dáreček,
co psi doma našli
byl vepřový páreček
se slaninovou mašlí.

Read More →

Losí barevná

Posted on by

n39_12229787[1]

Ranní mlhou se tu nosí
osamělý frajer losí.
Voda sladká jako med
oranžovou barvou listí,
studená jak první led,
odrážela obraz čistý.
Teď se pod kopyty čeří.
To jak los si kroky měří,
pečlivě si drží směr,
kráčí pořád na sever,
kupředu se dívá zpříma.
Ve vzduchu je cítit zima.

Read More →